Lucie Zelinková: Čtenářská obec na sociálních sítích se vyvíjí

K Martinusu mě to táhlo už dříve

Lucie, aká bola tvoja cesta do Martinusu?

Předchozích pět let jsem strávila ve zpravodajských redakcích, prošla jsem Hospodářskými novinami, Čt24 a deníkem Metro, kde jsem kotvila v domácím zpravodajství a částečně i kulturním. Odtud jsem přešla do nakladatelství Albatros Media, kde jsem působila jako marketingový manažer elektronických knih. Pak se ale přihodilo, že jsem na letišti na Krétě před týdenním internetovým půstem zaznamenala tweet Martinusu, že hledají nového člena. Odpověděla jsem a cesta k mé práci snů začala 🙂
K Martinusu mě to táhlo už dříve. Je mi nesmírně sympatický přístup ke knihám, přístup k týmu a marketingová práce. S tím, co jsem viděla „navenek“ jsem se naprosto ztotožňovala.

Čo máš v Martinuse na starosti?
Obecně se dá říci, že mám na starosti knihy. Sleduji, co vychází, sleduji situaci na trhu a zároveň to, co lidi baví a zajímá. Snažím se předvídat, která kniha lidi zaujme, o které budou mluvit, co si budou chtít přečíst. U takových titulů zařizuji, aby byly promované a abychom je mohli zákazníkům nabídnout. Na starosti mám také pravidelné newslettery.

Ako si sa dostala ku knihám? Odkedy čítaš a kto ťa k tomu viedol?

Mou inklinaci ke knihám má na svědomí pravděpodobně moje babička, kterou v knihovně podezřívají, že si provozuje vlastní knihovnu, vzhledem k množství knížek, které si pravidelně odnáší.  Mým začátkem a zároveň asi největším guilty plesure je, že jsem vyrostla na knihách Lenky Lanczové. Někdy okolo toho dvanáctého roku jsem od ní přečetla úplně všechno. Člověk pak nepotřeboval Bravíčko 🙂 A odtud to šlo dál. Už odmala jsem byla introvert, v knihách jsem se našla lépe, než mezi lidmi.

Máš obľúbený žáner alebo autora?

Těžko říci někoho konkrétního, nejvíce mě zajímá současná česká tvorba, podobně tak i světová. Kdybych měla přímo jmenovat, výborný je dle mého názoru Jiří Hájíček, nebo Petra Soukupová. Z knih z poslední doby, kdo mě velmi zaujal, byla Baker Klineová a její Vlak naděje, nebo třeba Ďáblova hora Deona Meyera. Přestože vůbec nepřicházím na chuť krimi, tato kniha je nečekaně dobrá.

Trh v posledním roce samozřejmě válcuje erotická pseudoliteratura, které na krk dýchají kuchařky

Pracuješ ako produktová manažérka, mala by si mať teda prehľad, ktoré knihy sa najlepšie predávajú. Čo momentálne v Česku najviac fičí?

Trh v posledním roce samozřejmě válcuje erotická pseudoliteratura, které na krk dýchají kuchařky a obdobné více či méně obskurní tituly. Je to způsobené především tím, že na tituly s de facto pornografickým obsahem či na “kuchařky”, demonstrující jak se najíst a ušetřit pět korun se vrhá z velké části i běžně “nečtenářská” obec. Nejsou to ti samí čtenáři, kteří si dejme tomu jednou za měsíc, za dva koupí novou knihu, beletrii, tu přečtou a další měsíc míří pro další román. Příčky ukazují, že nás baví humor, což dokazuje obrovský úspěch knih Jonase Jonassona či Evžena Bočka a poslední roky jsme obdobně jako jiné evropské země fascinováni severským krimi žánrem. Na druhé straně, že nám není lhostejná kvalitní tvorba a hodnotná literatura ukazuje třeba úspěch knihy Michaela Žantovského Havel.

Ako vnímaš rozdiel medzi komerčnou a menej komerčnou literatúrou na českom trhu?

Nejsem si úplně jistá, kde najít hranici mezi komerční a nekomerční literaturou. Znamená nekomerční produkce tituly, které nebyly vydány za účelem výdělku, nebo snad psaní, které v duchu romantiky autor napsal, protože se potřeboval umělecky vyjádřit? Rozdíl bychom mohli vidět možná už ve směřování jednotlivých českých nakladatelství. Například Torst má jako jasný cíl vydávat hodnotné věci, tituly, které by na trhu měly figurovat. Naproti tomu jsou tu knižní subjekty, které chrlí béčkové, uniformní a všichni se shodneme že nehodnotné tituly v žánru erotiky, romantiky či něčeho na způsob thrilleru. Otázkou pak je, proč se právě takovým daří mnohdy lépe.

Je nejaká kniha, ktorá by sa dala v Česku označiť za bestseller a zároveň je vysoko kvalitná?

Pokud se podíváme do nedávné doby, určitě je to zmíněný Žantovského Havel. Mezi bestsellery se objevuje také nedávno vyšlá kniha Patry Soukupové Pod sněhem a k bestsellerům má pravděpodobně namířeno i nový krimi román Mrtvá šelma Jiřího W. Procházky a Kláry Smolíkové.

Okrem toho, že pracuješ v Martinuse si aj šéfredaktorkou webu Světy literatury. Ako si sa dostala k tejto práci?

Toto je projekt, který jsme stvořili s přítelem. Měli jsme pocit, že u nás není žádný web, který by se netvářil intelektuálně nebo pseudointelektuálně, zároveň nebyl úplně amatérský a navíc přinášel milovníkům literatury i čistou zábavu. Proto jsme se pustili do tvorby něčeho takového a zdá se, že to snad mělo smysl.

Lidé na internetu, kteří hodně čtou, jsou chytří

Predstav nám trocha tento web. Čo tam fanúšikovia literatúry nájdu?

Jak už jsem zmínila, jeho primární vizí bylo spojovat informace se zábavou. Proto tu najdete recenze, které nejsou pouze čtenářské, informativní články, zároveň také kvízy, které jsou poměrně dost oblíbené. Jejich smyslem je pobavit, ale něco se také i dozvědět. V tuto chvíli však vymýšlím koncept, kam by se web dále posunul. V nejbližších měsících proto dostane novou tvář a trochu jiný směr. Nejsilnější pilíře však zůstanou.

Ako dlho web funguje? Kto tvorí redakciu?

Fungujeme od podzimu 2013, aktuálně píše okolo deseti lidí, většina jsou absolventi či studenti literárních oborů. Občas někdo přijde kvůli praxi.

Čo máš na starosti konkrétne ty?

Starám se primárně o plánování obsahu, o komunikaci s partnery, s nakladateli a o sociální sítě. Tím tedy i o komunikaci se čtenáři.

Na Facebooku máte už takmer 11 tisíc fanúšikov, to je pekné číslo. Kto sa stará o fanpage a akým spôsobom to robíte?

Děláme to tak nějak hrou. Když mám pocit, že by nějaká informace mohla být pro naše čtenáře zajímavá, podělím se o ni. Když čteme dobrou, nebo naopak špatnou knihu, sdělíme to sledovatelům. Vzájemně si pak můžeme porovnat dojmy. Nejlepší na tom všem ale je, když můžeme někoho inspirovat. Když doporučím knihu a o pár týdnů později mi čtenář napíše, že děkuje za tip, že se mu kniha moc líbí, dává to všechno pak najednou smysl.

Čo najlepšie funguje na knihomoľov? Na čo najviac reagujú?

Myslím, že nejlepší je upřímný tip. Pokud je nějaká kniha dobrá, čtenáři to ocení. Pokud je téma, které je aktuální, zajímavé, diskutabilní, čtenáři diskutují. Důležitá je také rozmanitost. Myslím, že nemá smysl sdílet stále stejné monotónní obrázky pěkných knihoven. Čtenářská obec na sociálních sítích se vyvíjí, vyžaduje nové podněty, nová témata. Myslím, že zásadní je, aby byl člověk se čtenáři na stejné vlně. Uvažoval stejně, sledoval, co se mezi nimi děje. Člověk si také musí dávat pozor. Lidé na internetu, kteří hodně čtou, jsou chytří, bystří. Nesmíte si před nimi dovolit udělat chybu. Pokud třeba jen uděláte překlep, dají vám to sežrat 🙂

Čo účet na instagrame? Máte aj ten?

Dá se to tak říci, je však pod mým jménem. Nemělo smysl zakládat další účet – knihy by se na něj objevovaly ty samé 🙂